Stříbro je pro nás zklamání, příští rok uděláme maximum pro pohár, říká smutný finalista Dalibor Miech

Dramatický závěr finále rozdělil aktéry na dva tábory – slavící hráče Opavy a zklamané borce z Třince. V dnešním rozhovoru se podíváme na smutnou stranu barikády. Třinečtí prožili fantastický ročník, po vítězství v základní části si věřili na nejvyšší příčku i v play off.

Dalibore, váš tým skončil v play off na výborném druhém místě. Je to však z Vašeho pohledu výborné umístění? Nebylo jediným cílem po povedené základní části zlato?

Je to pro nás velké zklamání. Cíl byl zlato, a to se nám bohužel nepovedlo. Základní část byla z naší strany výborná. Bohužel play off je úplně jiná soutěž a my jsme v ní poslední zápas prohráli.

Když půjdeme postupně, první domácí zápas jste nezvládli, co bylo příčinou tohoto výsledku?

Určitě efektivita v zakončení. V první třetině jsme byli aktivnější a Opavu pustili k jediné šanci, která byla branková. Něco jsme si o pauze řekli, bohužel druhé třetiny nás trápí celou sezónu, a to se zde taky potvrdilo. Opava nás přehrála, dala nám lekci z produktivity a my se na ně dívali.

Při odvetě na plastovém hřišti v Opavě, která je na plastu vynikající, jste naopak udrželi čisté konto. V čem nastala změna?

Druhý zápas z našeho pohledu byl v ještě větším nasazení, ale myslím si, že rozhodla opět produktivita. Z toho, co jsme si vytvořili, jsme také dali branku. Poté jsme to zavřeli a snažili se hrát do defenzivy. Opava nás tlačila, nicméně výborně nám zachytal Matěj Halouzka.

Bohužel pro Vás prokletí domácího týmu trvalo i ve třetím utkání, čím si vysvětlujete to, že jste nedokázali využít domácího asfaltového prostředí tak, jako se vám dařilo častěji v minulosti?

Těžko říct, jestli to je výhoda, myslím si, že spousta z nás už nějakým způsobem je zvyklá na plastový povrch, a to i přes to, že na asfaltu hrajeme daleko víc času. Chtěli jsme chodit do kliček a hrát kombinační hokejbal jako na platovém povrchu. Opava byla opět efektivnější, nekombinovala přehnaně, byla důrazná před vlastní, ale hlavně před naší brankou. Hokejbal je o gólech, my jsme za celou sérii dali pouze 4 a z toho dva doma.

Jak hodnotíte play off a celou sezonu ze svého osobního hlediska?

Těžké hodnotit sám sebe, prostoru na zlepšení je hodně. Základní část se dařilo, ke konci byla tendence k horším výkonům, a to se celé přeneslo i do play off.

Jsem rád, že zdravotně i pracovně se mi povedlo odehrát celou sezónu.

Jaké máte plány po konci sezony? Jsou na programu dne nějaké turnaje, nebo vás čeká zasloužené volno?

Teď momentálně chvilka odpočinku, pracovní povinnosti. Poté zahájit přípravu. Nějaké turnaje v plánu jsou. Budu se snažit pomoct v tom, abychom v Třinci vybudovali mládež, to je ten největší základ. Co přinese život dál, to nechávám otevřené.

Věříte, že s tímto týmem máte v příští sezoně šanci udělat poslední krok a zvednout nad hlavu pohár? Plánujete Vy sám v Třinci pokračovat?

S tímto týmem nechci pomýšlet na pouhé šance, myslím si, že my všichni chceme vyhrávat a pokaždé chceme, aby poslední zapas sezóny byl vítězný. Zvednout nad hlavu pohár s těmito kluky je ten nejlepší pocit a já nechci říkat, že věřím, já jsem přesvědčený, že uděláme maximum pro to, abychom ten pohár zase zvedli nad hlavu. Osobně je Třinec můj domov a miluju to tady. Nikdy neříkej nikdy, ale momentálně nemám v plánu pokračovat jinde.