Trenér Malenovic Jaromír Hanel o hokejbalových zkušenostech a budoucích plánech

V dnešním článku jsme vyzpovídali druhého trenéra můžu, trenérskou posilu z Opavy Jaromíra Hanela.

ZDROJ ROZHOVORU: hbc-malenovice.cz

Tréninky se snažím dělat zábavné za pomocí herních cvičení

Jaromíre během podzimní části se domluvila Vaše spolupráce s malenovických hokejbalem, jak se Vám tu zatím libí? Jaké jsou vaše plány a vize do budoucna v klubu?

Co se týče přijetí hráčů a realizačního týmu, tak se cítím skvěle. Pak je tady rovina výsledková a v té se dobře necítím, protože na tom jsme, jak jsme, a to mluví za všechno. Když vezmu rovinu nějakého herního progresu, a hlavně disciplíny v zápase, tak ten rozhodně vidět je. Pokud to ale nepodpoříme výsledkově, nezačneme bodovat a nebude naše hra bavit lidi, aby je to donutilo se dojít podívat, tak se na nějaký progres nikdo ptát nebude. Plány a vize do budoucna bych viděl tak, že musíme teď na jaro vyladit systém a pozice hráčů tak, abychom postavili co možná nejsilnější a nejefektivnější tým z hráčů, které máme k dispozici. Uděláme si styl a herní DNA, která nám bude nejvíce pasovat. Teď na jaře bude pro nás každý zápas jako play-off, pokud s touhle sezónou chceme ještě něco udělat! Zabojujeme o každý bod a uvidíme na co to bude stačit. Po sezóně si vše s realizačním týmem a předsedou vyhodnotíme a uvidíme, jestli bude zájem z obou stran ve spolupráci pokračovat. Pokud budu pokračovat, tak se můžeme bavit o nějakých dlouhodobějších vizích a plánech.

Co Vás v klubu nejvíce zaujalo, překvapilo a potěšilo? V čem vidíte největší sílu Čamlíků?

Zaujala mě rozhodně aréna, protože plexisklo kolem hřiště zatím není na hřištích samozřejmostí. Překvapilo mě, že klub s takovou historií a takovou arénou nemá bohužel svou šatnu, kde bychom se mohli pravidelně před tréninkem scházet. Ale zase to vynahrazuje skvělá hospoda přímo u hřiště. Mimochodem i tam se cítím skvěle přijatý místními. Těší mě, když vidím, že někteří hráči mají hokejbal opravdu rádi a chtějí na sobě pracovat. Taky je fajn, že s Adamem Kovaříkem, se kterým jsme se do svého příchodu vůbec neznal, umíme o přes některé rozdílné názory na hru najít společnou řeč a lidsky si sedíme. Největší sílu Čamlíků vidím rozhodně v mladém věku kádru. Dost mě ale překvapilo, když jsem v tomto mladém týmu viděl frajera 44let, který fyzicky těm mladým klukům v pohodě stačí a většinu strčí v pohodě fyzicky i herně do kapsy. Měl by to být příklad pro mladé kluky, jak mají dřít a přistupovat ke sportu. Respekt Kuldovi, ten mě teda nepřekvapil, ale nadchnul. A musím říct, že na to, v jaké situaci jsme, tak je i parta docela dobrá. Ono, když se vyhrává, tak je parta dobrá vždycky, ale pozná se to právě, když je tým ve srabu. Neříkám, že by to nemohlo být lepší, ale špatné to rozhodně není.

Jak hodnotíte podzimní část 1.ligy a v čem vidíte největší nedostatky?

Přišel jsem někdy začátkem listopadu, takže je těžké hodnotit celou podzimní část. Dostal jsem některé zápasy, kdy jsem tady ještě nebyl, na videu, tak mám trochu přehled, jak se hrálo. Výsledkově to samozřejmě nelze hodnotit pozitivně, ale když jsem si z videa dělal rozbor zápasu se Suchdolem, kde to bylo velice špatné a potom zápas v Heřmanově Městci, kde to herně bylo dobré, ale stejně se prohrálo. Tak to ani nevypadalo, že by to hrál jeden a ten samý tým. Takže nemůžu říct, že by to bylo na podzim všechno jenom špatně. Ono prohrát po boji se zdviženou hlavou s kvalitnějším soupeřem, na tom se taky dá do budoucna stavět. Pořád je třeba si uvědomit, že máme nejmladší tým v lize.

Největší nedostatky jsem si vypsal při sledování videa.

1. Soustředíme se jen na hráče s míčkem a neřešíme víc nebezpečného hráče bez míčku

2. Nedržíme si své prostory- chceme být všude=nejsme nikde

3. Při napadání útočíme jen na míček a neřešíme prostor a jeho zavírání

4. Přepínání mezi útokem a obranou a naopak

5. Přesilovky

6. Oslabení

7. Buly- postavení + co dělat při vyhraném, co dělat při prohraném

8. První přihrávka dopředu většinou špatná

9. Špatně pokrytý předbrankový prostor

10. Hodně zbytečných buly v našem pásmu- gólmani

Jak probíhají tréninky pod Vaším vedením? Jste spíše přísný nebo hodný trenér?

Tréninky se snažím dělat zábavné za pomocí herních cvičení, aby hráči měli co nejvíce opakování věcí, které zrovna trénujeme a aby ty věci dělali pod tlakem a pokud možno v intenzitě. Někdy je samozřejmě trénink zaměřený na poziční hru hráčů nebo na systém a ty tak zábavné nejsou, ale jsou taky nutné. Jestli jsem přísný... Nemyslím si, že dobrý trenér je ten, který na hráče křičí a nutí je dělat věci podle své pravdy, která je jediná na světě. Jsem spíš ten trenér, který se snaží s hráči komunikovat, vysvětlovat a vyslechnout si i jejich pohled na věc. Přece jen dělám s muži, a ne s dětma, takže i názor hráčů je pro mě důležitý. Je to na bázi nějaké vzájemné důvěry a komunikace. Řeknu, co chci a proč a hráč má možnost diskutovat. Většinou ho ale přesvědčím. Takže spíš bych řekl lidský trenér než přísný.

Jaké jsou Vaše očekávání a cíle pro jarní část sezóny v 1.lize?

Cíle jsou jasné, porvat se o každý bod a použít všechny legální prostředky k tomu, ať ty body máme. Dále pak se herně prezentovat úplně jinak, než tomu bylo na podzim a můžu slíbit, že budeme hrát úplně jinak než kdokoliv. Dál to rozvádět nebudu, jen ať soupeři jdou do zápasu s námi jako favorité, mají na to právo.

Zahrál jsem si druhou ligu, první ligu, extraligu, světový pohár i mistrovství světa

Povězte nám, jak jste se vlastně k hokejbalu dostal. Jak jste se dostal k samotnému trénování?

K hokejbalu jsem se dostal jako každý kluk z mé generace – za barákem s tenisákem. Jen se tomu tehdy hokejbal neříkalo. Hrál jsem taky hokej, ale začal jsem pozdě a neměl jsem nabrusleno tolik, jako kluci v mém věku. Když mi bylo 14let, založil se u nás hokejbalový klub SHC Opava, tak jsem šel zkusit nábor a oni si mě asi z 25 lidí vybrali na turnaj mužů do Kopřivnice. Až po turnaji zjistili, že je mi teprve 14, ale od té doby jsem hrál hokej i hokejbal. V juniorském věku se to zlomilo a věnoval jsem se jen hokejbalu. K trénování jsem dostal, když mi bylo asi 23 let. V Opavě už byl dorost a já tehdy hrál za Letohrad, který hrál stejně jako SHC Opava extraligu, tak jsem chodil na tréninky aspoň s dorostem, a přitom jsem pomáhal i se skladbou tréninku. Dopadlo to tak, že trenér toho dorostu skončil a já si ten dorost vzal jako trenér. Chytlo mě to a věděl jsem, že až budu končit jako hráč, tak u hokejbalu chci zůstat jako trenér.

Řekněte nám něco o vaší hráčské kariéře. Jak probíhala, a ještě stále hrajete?

Od 14 let jsem hrál mužský hokejbal. Zahrál jsem si druhou ligu, první ligu, extraligu, světový pohár a mistrovství světa, takže si dovolím říct, že moje kariéra byla bohatá a mám co předávat dál. Ještě hraju druhou ligu za Jaselskou Opava a jsme ve čtvrtfinále českého poháru, takže mě to ještě nutí a motivuje dostat se na finálový turnaj a střihnout si ,,poslední tanec'' na top úrovni. Pokud budu mít dost startů, tak Opavě ještě pomůžu v play-off pokusit se obhájit titul a pak už se budu věnovat jen trénování. Přece jen mi letos bude 40 a už to fakt bolí. Navíc mám rodinu a máme doma 4 děti, takže se chci věnovat i rodině.

Jaký je Váš největší hokejbalový úspěch ve Vaší dosavadní hokejbalové kariéře?

Top úspěch je pro mě určitě stříbrná medaile z mistrovství světa. To jsou krásné vzpomínky, co mi nikdo nevezme.

Pak vítězství v českém poháru a několik vítězství v první a ve druhé lize. Taky postupy do extraligy přes baráž byly parádní nebo účast na utkání hvězd extraligy. Prostě zážitků, co mi hokejbal dal, je hodně.

Jak se Vám líbí město Zlín a jeho okolí? Už jste jej stihl poznat?

Kamarád měl hospůdku v Jasenné, párkrát jsem ho navštívil a vždycky se zpívalo do rána. Na závěrečné akci jsem měl možnost poznat krásy nočního a ranního Zlína, ale jinak bych se za znalce Zlína a jeho okolí nepovažoval. Ale přijde mi, že u slivovičky se dá ve Zlíně a okolí vyřešit vše.

Máte nějaký vzkaz pro fanoušky před jarní částí 1.ligy?

Fanouškům bych vzkázal ať se dojdou podívat klidně i na trénink, ale hlavně na zápasy, protože jak jsem psal výše – chystáme se na styl hry, který nehraje nikdo a bude to dost atraktivní. Ale hlavně... Budeme potřebovat každý bod a doma by měla být naše pevnost, což s jejich podporou půjde líp